Na chvilku jsem měla čas se rozhlédnout po školní zahradě: Všechny děti se již vrátily s p. vychovatelkami z čarodějné stezky kolem Šibeníku, kde plnily různé úkoly, šly po černé a červené a těch skrytých netopýrů, koček i hadů co napočítaly… A teď si některé hrály, běhaly nebo ve stanu zkoušely vyluštit jméno čarodějnice, kterou za chvíli upálíme. Další děti pod bedlivým dozorem Šimona opékaly špekáček nebo už si na něm na lavičce pochutnávaly s rohlíkem či chlebem a zapíjely čarodějnickým lektvarem – šťávou. A náhle slyším z úst malého prvňáka Vaška procházejícího k ohni: „Super, to je super akce.“ A vše to napětí, aby to dopadlo na 100 %, opadá. Co na tom, že nebylo slavnostní zahájení, že vítr shazoval pavučinovou ceduli na házení a některým čarodějnické klobouky z hlavy. Hlavní je, že dětem se celá akce líbila a vše si super užily.
top of page
bottom of page
Comments